Deník pacienta na dialýze

20. září

Právě jsem absolvoval první dialyzační ošetření. Nikdy jsem si nemyslel, že k tomuto dojde, přestože jsem měl od infarktu v roce 2006 zdravotní problémy. Léčil jsem se s obezitou a hypertenzí a lékaři mě varovali, že mi selhávají ledviny. Před několika měsíci mi chtěli vytvořit dialyzační shunt na paži, ale já jsem s tím nesouhlasil. Doufal jsem, že se z toho dostanu sám. Před týdnem jsem ale dostal ošklivé křeče a Janie mě musela rychle odvést do nemocnice. Později jsem se dozvěděl, že bolest nebyla způsobena ledvinami, ale otravou z jídla. Bez ohledu na to se ale funkce mých ledvin zhoršovala.

21. září

Dnes se cítím naprosto vyčerpaně. A zítra mě čeká další léčba. Začínám mít trochu obavy: Jak budu pracovat, když mám jeden den léčbu a druhý den se cítím hrozně? Zlepší se to? Proč si mě Bůh vybral?

5. října

Dialýza a čištění krve je pouze jedna část léčby onemocnění ledvin. Musel jsem změnit také svoje stravovací návyky. Znamená to pro mě méně tekutin, pouze malé množství soli a stravu s nízkým obsahem draslíku a fosforu. Musím myslet na tolik věcí. Janie je skvělá kuchařka, ale kvůli těmto změnám jsem ztratil chuť k jídlu. Přesunul jsem se z nemocnice do dialyzačního centra. Od teď budu docházet do těchto center.

17. října

Tady v Bostonu jsem se zúčastnil programu s názvem RightStart, který nabízí společnost Fresenius Medical Care v Severní Americe. V programu RightStart mám přidělenou jednu sestru jako správkyni mého případu, která se se mnou dělí o své zdravotnické znalosti. Dále mám dietologa, který pomáhá Janie a mně se stravou, a sociálního pracovníka, který se stará o záležitosti související se zdravotním pojištěním.

19. října

Setkal jsem se se správkyní mého případu. Jmenuje se Sheryl Fletcherová a pracuje jako zdravotní sestra 25 let. Zjistila, že mám problém s dialyzačním přístrojem, a řekla mi: „Chlape, tenhle přístroj vás drží na živu!“ Informovala mě také o dalších způsobech léčby, např. o domácí hemodialýze, peritoneální dialýze nebo o transplantaci ledvin.

19. listopadu

Moje žena mi řekla: „Myslím, že máš deprese!“, což odmítám. Ale ona na tom trvá. Uznávám, že se mi toho v hlavě teď honí poměrně hodně. Když jste na dialýze třikrát týdně několik hodin, máte spoustu času na přemýšlení. Ten čas! Jak nakládáme s časem v průběhu života? Jak využíváme čas ostatních lidí? Má můj život teď menší hodnotu, když nejsem tak produktivní jako dříve?

Dr. Thomas se mě při prvním setkání neptal na mnoho otázek. Vyslechl mě, ale neměla jsem pocit, že by úplně chápal to, co mu říkám. Byl úplně ochromený nastalou změnou.

Sheryl Fletcher

Manažerka programu RightStart

7. prosince

Začínám si zvykat na „výukové materiály“, nebo spíš na způsob, jak mi je Sheryl Fletcherová předkládá. Můžu s ní mluvit o mých pracovních povinnostech a o nutnosti cestovat. Někdy se zamyslím nad časem stráveným s ní a můžu říct, že to bylo dobré sezení. Celkově se začínám cítit lépe.

16. prosince

Pochopil jsem, že dialyzační přístroj není hlučná nutnost, ale moje záchranné lano. Jsem také rád za sezení s Sheryl Fletcherovou. Svou práci odvádí skvěle. Nejen že se mnou zkouší různé specifické materiály, ale nechá mě také mluvit o mých pocitech v souvislosti s nastalou situací. Moc jí děkuji za trpělivost! Mezi ostatními pacienty jsem si našel nové přátele. Je to dar, nebýt sám v takové situaci.

25. prosince

Dnes žádná dialýza, ale oslava Vánoc s mými blízkými. Rozhodl jsem se trochu zpomalit. Moje rodina je pro mě zdrojem stability. Za to vše děkuji Bohu.

20. ledna

Můj program RightStart by měl být nyní u konce, ale z pracovních důvodů jsem vynechal několik sezení a potřebuji se ještě naučit pár věcí ohledně nouzových postupů a o cestování při dialýze. Můj pobyt v Bostonu se chýlí ke konci a Sheryl Fletcherová mi slíbila, že spolu budeme spolupracovat, i když se přesunu na jiné pracoviště. Už jsem si zvykl na dialyzační přístroj a uvědomuji si, že jsem byl kritický k lidem i záležitostem, které mi měly pouze pomáhat.

Související obsah

Nahoru: